Rakouská dálniční známka
Nikoho asi nepřekvapí, že je na všech rakouských dálnicích a rychlostních silnicích vyžadována dálniční známka. Nejen, že byste si jí měli před samotným odjezdem zakoupit (pokud nechcete ztrácet čas mimo dálnice), ale také byste měli získat alespoň základní povědomí o dopravě v Rakousku obecně, i když je pravda, že se v mnohém podobá té naší. Kam se pro známku vydat? Rakouská dálniční známka je u nás dostupná na většině benzinových stanic, které jsou v blízkosti hranic s Rakouskem. Pokud jí zde neseženete, budete muset počkat až na samotný hraniční přechod, nebo se s trochou rizika vydat na nejbližší čerpací stanici přímo v Rakousku. Obecně jsou ale bez problémů k dostání. Problém byste mohli mít pouze v případě desetidenní dálniční známky, kterou obvykle využívají turisté, pro které je Rakousko jen tranzitní zemí, a je tak především v letní a zimní sezóně těžko k dostání.
Když se zaměříme na ceny, tak je rakouská dálniční známka v tomto ohledu poměrně stálá. Ceny uvedeme v eurech, protože právě ty jsou stabilní – u českých prodejců se často mění stejně jako kurz eura. Pokud jste vlastníkem osobního automobilu, zaplatíte za nejčastější desetidenní variantu 7,70 Eur, za dvouměsíční 22.20 Eur a pokud byste chtěli dokonce roční, připravte si 73,80 Eur. V případě, že cestujete na motorce, bude vás rakouská dálniční známka stát 4,40 Eur na deset dní, 11,10 Eur na dva měsíce a 29,50 Eur na rok. Tyto ceny jsou pochopitelně platné na rakouské straně hranice. V Čechách je zvykem, že si prodejci něco přidají, takže můžete v praxi zaplatit víc. Každá rakouská dálniční známka pak má dva díly – jeden musíte nalepit na přední sklo a to buď vlevo nahoru nad řidiče, nebo nahoru doprostřed, a druhý si ponechat pro případnou kontrolu. Je logické, že nenalepená dálniční známka je neplatná.
Teď už ke konkrétní cestě, jak se do Rakouska lze dostat. Prakticky nejčastější variantou je trasa po dálnici D1, která vede z Prahy do Brna, vyjet u Jihlavy a vydat se přímo na Vídeň. Pro turisty z Moravy bude mnohem praktičtější jet přes Brno a hraniční přechod Mikulov. Pokud jedete do Horního Rakouska, nebo více na západ (Salzburg), zvažte cestu po mezinárodní silnici E55. Jestli je vašim cílem Tyrolsko a Vorarlbersko, jeďte přes Německo po dálnici D5, přes Rozvadov a dále Regensburg, Mnichov a Innsbruck. Aby byl výčet kompletní, přidáme ještě všechny hraniční přechody: Studánky, Nová Bystřice, Dolní Dvořiště, Hatě, České Velenice, Mikulov a Halámky. Dálnice přímo v Rakousku jsou velmi udržované, přehledné a cestovat se zde dá bez nejmenších problémů.
Co se týče předpisů v Rakousku, jsou vcelku podobné těm, na které jste zvyklý. Vzhledem k tomu, že většina silnic vede přes horské úseky, mějte sebou patřičné zimní vybavení včetně sněhových řetězů, které mohou být povinné. Také počítejte s tím, že za některé vysokohorské spoje, či tunely mohou být účtovány vysoké poplatky. Při jízdě můžete mít v krvi maximálně 0,5 promile alkoholu (při překročení je pokuta až 3500 Eur), nemusíte přes den svítit, ale vždy musíte mít zapnuté bezpečnostní pásy. V ostatních ohledech Rakousko řidiče nepřekvapí.
